Dnes (v nedeľu, 31. augusta 2003) máte niekoľko príležitostí vidieť Metallicu na MTV Europe. Stanica totiž dvakrát zreprízuje MTV Video Music Awards 2003, ktoré sa konali vo štvrtok večer (resp. v piatok skoro ráno nášho času) v Radio City Music Hall v New Yorku. Metallica uzavrela večer svojím netypickým vystúpením, ktoré pozostávalo zo zmesi nasledujúcich skladieb:

• Are You Gonna Go My Way (Lenny Kravitz)
• Smells Like Teen Spirit (Nirvana)
• Seven Nation Army (The White Stripes)
• Beat It (Michael Jackson)

Definitívnu bodku za MTV VMA 2003 kapela urobila skrátenou verziou aktuálneho singlu „Frantic”.

MTV odvysiela tieto reprízy dnes o 13:00 a o 21:00. Ak nechcete Metallicu zmeškať, odporúčam vám sadnúť si k TV prijímačom najneskôr na prelome druhej a tretej hodiny záznamu. Ak ale vydržíte pozorne sledovať celú (a treba povedať, že ohromne nudnú) ceremóniu, uvidíte aj niekoľko krátkych záberov členov Metallicy aj s partnerkami, ako sledujú udeľovanie cien z hľadiska, a to najmä počas „ďakovačiek” Linkin Park, ktorí Metallice „vyfúkli” cenu za najlepšie hard-rockové video, ale nezabudli jej poďakovať za „tvorenie heavy-metalu.”

To však ešte nie je všetko - dnes od 17:00 do 18:30 MTV Europe odvysiela aj reprízu MTV Icon s Metallicou, ktorá sa nakrúcala 3. mája 2003 a bola vôbec prvým vystúpením Roba Trujilla s Metallicou pred kamerami.

Bývalému basákovi Metallicy Jasonu Newstedovi zanedlouho končí jeho „dvojitá služba”, když během Ozzfestu hrál střídavě s Ozzyho doprovodným bandem a se svou momentálně domovskou kapelou Voivod. Jason své nové zkušenosti komentuje takto: „Hraní s Ozzym není tak náročné, jako bylo hraní v Metallice. Metallica je jediná svého druhu a já jsem zjistil, že organizace kapely, když jsem v ní ještě byl - nevím, jaké je to tam nyní - byla tak skvěle připravená, a tak nesmírně silná... Ti chlápci na sebe mohou být hrdí.”

Zatímco hraní v Metallice bylo podle Jasona náročnější, jeho zkušenost s Ozzym je údajně surrealističtější: „Když jsi na pódiu a hraješ věci jako ‚Fight Fire With Fire’ a podobné songy s velice náročnými basovými party...je to odlišné od starých věcí z repertoáru Black Sabbath, které mám vryté v paměti, protože je poslouchám už od svých sedmi let. Takže z tohoto pohledu to má pro mě jiný pocit. S Ozzym je to více neskutečné, jako bych stále nemohl věřit, že hraji vedle něj.”

V nejnovějším čísle švédského magazínu Close-Up prozrazují Joe Berlinger a Bruce Sinofsky detailnější informace o jejich nejnovějším filmovém projektu, rozsáhlém dokumentu o Metallice s názvem „Some Kind Of Monster”:

„Tohle je něco víc než pouhý film, je to o lidech jako jedincích a jejich potenciálu v hudebním světě. Oni se jako osobnosti dost liší od toho, jak se prezentují na pódiu, a někteří lidé mohou být dokonce zklamáni, až uvidí, jaké jsou jejich idoly ve skutečnosti. Pro nás bylo nesmírně inspirující vidět, jak se kapela, zmítající se v totálním chaosu, dokáže zvednout a znovu dokázat, že je nejsilnější na světě, že je to mašina, která je neustále v chodu.”

„Na začátku dubna jsme měli kolem 750-ti hodin pásky, a naše plány se často měnily od TV-show až k reality TV ve stylu ‚The Osbournes’. Rozdíl je v tom, že oni nejsou idioti, kteří musí mluvit sprostě jen proto, že je natáčí kamera, jsou daleko upřímnější a inteligentnější.”

„Minulý týden někdo nadhodil: ‚Opravdu chceme něco takového ukázat?’, a James k tomu řekl: ‚Má to být upřímné, takže najevo musí vyjít úplně všechno.’ Na páskách máme zachyceno hodně hrubostí a hluboce osobních věcí, nicméně kapela si přála nic netajit. Své místo tam bude mít Jason Newsted, dostane se i na Larsovu schůzku s Davem Mustainem, a kupříkladu rodiny členů kapely budou rovněž součástí dokumentu.”

„Takovýto film ještě nikdo nikdy nenatočil, prostřednictvím něj se vám dostane SKUTEČNÉHO vhledu do jedné z největších rockových kapel historie. Nic jsme neskrývali, uvidíte, jak se členové kapely objímají, stejně jako uvidíte, jak se perou. Je to unikátní film.”

Další informace:

• film bude dlouhý přibližně 2,5 hodiny a zachycuje kapelu v období od března 2001 do července 2003
• náklady na natáčení se do této doby vyšplhaly na sumu 1,5 milionu dolarů
• dokument bude mít premiéru na festivalu Sundance v Park City v lednu roku 2004, do promítacích sálů se dostane na jaře. V Evropě bude podle všeho vydán v létě.
  

Neustále omílanou písničkou se již zdají být nekonečné diskuze o stylu nazvučení bicích (především snare) na nové nahrávce Metallicy, „St. Anger”. Bubeník Lars Ulrich nedávno zavolal do rádia 92.3 K-Rock, kde mimo jiné odpovídal na dotaz, co si myslí o kritice, která se na kapelu kvůli způsobu produkce nahrávky snesla.

Lars reagoval takto: „No, jestli si myslíš, že je to o tomhle... Hodně lidí říká: ‚Nedokážu to album poslouchat kvůli tomu, jak zní.’ A já na to: ‚Klidně.’ Mně se to líbí. Zní mi to dobře, a rád to poslouchám a vím, že Kirk i James to cítí do značné míry stejně. A říkám si, že tuhle nahrávku si koupily už čtyři miliony lidí na celém světě, a jestli to nikdo nemůže poslouchat, tak ty čtyři miliony kopií někde jen tak leží ladem...no, nevím. Připadá mi to dost divné... Třeba o víkendu jsme byli v Německu a všichni ti lidé tam povídají, (napodobuje německý akcent) ‚Co ten zvuk rytmičáku?’ a ‚Je strašně těžké poslouchat tu nahrávku s takovým zvukem,’ a já na to říkám: ‚Víte co. Tak to zkusme obrátit. Řekněme, že by každá hard-rocková nahrávka, která až dosud vyšla, měla zvuk bicích jako na ‚St. Anger’. A Metallica by najednou vydala album, na kterém by bicí zněly jako, dejme tomu, na ‚Černém albu’. A to by zase všichni říkali: ‚Co to sakra dělají? Proč ty bicí zněj' tak divně? Proč to nezní jako ‚St. Anger’?’ Chápeš, co mám na mysli? Vždy, když uděláš něco, na co lidé nejsou zvyklí...to se týká třeba i hard-rockového publika, speciálně toho evropského, ti jsou nesmírně konzervativní - všechno se musí dělat určitým způsobem, a jakmile na tom změníš i tu sebemenší drobnost, hned slyšíš: ‚Ach můj Bože, to se nedá. Můj hard-rockový svět se rozpadá.’ Nedokážeš poslouchat nahrávku kvůli tomu, jaký má zvuk? Tak ji sakra neposlouchej. V tom tkví podstata Metallicy - zdá se, že lidé reagují na všechno, co uděláme. Ale už jsme si na to zvykli. Já jsem z té nahrávky nadšený, stejně jako spousta dalších, takže je všechno v pohodě.”

Ve čtvrtek 21. srpna navštívila Metallica předávání cen britského magazínu Kerrang!, do jehož Síně slávy byla při této příležitosti uvedena. Skupina se tak zařadila po bok Ozzyho Osbournea, AC/DC, Queen a Iggyho Popa, kterým se této pocty dostalo v předešlých ročnících. Akce se zúčastnily i mnohé jiné kapely, jako například System Of A Down či The Darkness. Několik náhledů fotek z této akce zveřejnil server GettyImages.com na této stránce (fotky z akce jsou rozděleny na čtyři podstránky, nepřehlédněte drobný navigační panel na levé straně).

Nedávno jsme vás informovali o nominaci klipu „St.Anger” na cenu MTV za nejlepší rockové video v rámci předávání MTV Video Music Awards za rok 2003. Podle posledních informací, zveřejněných na oficiálních stránkách kapely, vystoupí na akci i samotná Metallica. Show bude z Radio City Music Hall v New Yorku přenášena živě nejen v USA, ale také na MTV Europe a to v pátek 29. srpna ve 2:00 brzy ráno. MTV celou show poslední srpnový víkend jistě několikrát zopakuje, podle zkušeností z roku 1996 (Metallica tehdy odehrála místo „King Nothing” songy „Last Caress” a „So What” a ze všech repríz byla vystřižena) však asi bude lepší nahrát si přímý přenos. Průvodcem večera bude Chris Rock a Metallica jej svým vystoupením uzavře.

V New Yorku zahraje Metallica i den poté, a to v klubu s názvem Bowlery Ballroom. Bude se jednat o privátní vystoupení pro několik stovek členů Metallica Clubu a také fanoušků, kteří vyhrají lístky v soutěži uspořádané rádiem 92.3 K-Rock (WXRK).

Kirk Hammett nedávno hovořil s rádiem 99.5 Kiss FM o natáčení videoklipu ke skladbě „Frantic”.

Kirk: „Natáčeli jsme na jedné montrealské skládce. Bylo to v půlce léta, a samozřejmě pršelo, takže všude kolem bylo bláto a... Byl jsi někdy na skládce, když prší? To je ten největší hnus, člověče, všechno to svinstvo se najednou začne rozpouštět a ty ani nevíš, do čeho to krucinál zrovna šlapeš...i ten zápach je dost zajímavej. A to nemluvím o bahně, které je prostě všude, takže pouhá snaha zůstat pro natáčení čistý se pro nás stala dost velkou výzvou.”

Ďaľším singlom z albumu „St. Anger” bude jeho úvodná skladba - „Frantic”. Vyjde v rôznych verziách už o necelý mesiac, presnejšie 15. septembra 2003.

Na väčšine územia, kde budú single distribuované, sa budú predávať tieto dve základné verzie:

CD1 - s červeným obalom
1. Frantic
2. Blackened (live - Download Festival 2003, Anglicko)
3. Harvester Of Sorrow (live - Download Festival 2003, Anglicko)
4. Frantic (CD-ROM video)

CD2 - so žltým obalom
1. Frantic
2. No Remorse (live - Download Festival 2003, Anglicko)
3. Welcome Home (Sanitarium) (live - Download Festival 2003, Anglicko)

Medzinárodná 2-tracková CD verzia so žltým obalom:
1. Frantic
2. No Remorse (live - Download Festival 2003, Anglicko)

Okrem horeuvedených verzií vyjdú aj nasledujúce limitované edície v uvedených krajinách (v ČR a SR budú pravdepodobne distribuované nemecké vydania):

Belgicko / Holandsko - žltý obal:
1. Frantic
2. Harvester Of Sorrow (live - festival Fields Of Rock 2003, Holandsko)
3. Welcome Home (Sanitarium) (live - Werchter Rock Festival 2003, Belgicko)
4. No Remorse (live - Werchter Rock Festival 2003, Belgicko)

Španielsko / Portugalsko - žltý obal:
1. Frantic
2. Harvester Of Sorrow (live - Doctor Music Festival 2003, Španielsko)
3. Welcome Home (Sanitarium) (live - Doctor Music Festival 2003, Španielsko)
4. No Remorse (live - Doctor Music Festival 2003, Španielsko)

Taliansko - žltý obal:
1. Frantic
2. Blackened (live - Imola Jammin' Festival 2003, Taliansko)
3. Harvester Of Sorrow (live - Imola Jammin' Festival 2003, Taliansko)
4. Welcome Home (Sanitarium) (live - Imola Jammin' Festival 2003, Taliansko)
5. No Remorse (live - Imola Jammin' Festival 2003, Taliansko)

Dánsko / Fínsko / Nórsko / Švédsko - žltý obal:
1. Frantic
2. Blackened (live - Roskilde Festival 2003, Dánsko)
3. Harvester Of Sorrow (live - Roskilde Festival 2003, Dánsko)
4. Welcome Home (Sanitarium) (live - Roskilde Festival 2003, Dánsko)
5. No Remorse (live - Roskilde Festival 2003, Dánsko)

Nemecko - CD1:
1. Frantic
2. Harvester Of Sorrow (live - festival Rock Am Ring 2003, Nemecko)
3. Welcome Home (Sanitarium) (live - festival Rock Am Ring 2003, Nemecko)

Nemecko - CD2:
1. Frantic
2. No Remorse (live - festival Rock Am Ring 2003, Nemecko)

Francúzsko - žltý obal:
1. Frantic
2. Blackened (live - Francúzsko)
3. Harvester Of Sorrow (live - Francúzsko)
4. Welcome Home (Sanitarium) (live - Francúzsko)

Videoklip „Frantic” nakrúcala Metallica pred mesiacom na predmestí kanadského Montrealu. Premiéru mal mať na americkej stanici MTV2 v sobotu 16. augusta, tá sa však kvôli veľkému výpadku elektrického prúdu na východe USA neuskutočnila. Videoklip si však môžete pozrieť vo formáte streaming video vďaka oficiálnej stránke Metallica.com.

Bubeník Lars Ulrich hovořil v interview pro rádio KROQ o incidentu, který se udál v rámci zastávky Summer Sanitarium 2003 v Chicagu. Kapela Limp Bizkit zde byla během svého vystoupení zasypána nadávkami a odpadky a ze svého setu odehrála sotva šest songů.

Na dotaz, jestli ví, co konkrétně přinutilo Limp Bizkit k odchodu z pódia, odpověděl Lars takto: „Nevím toho dost, abych...no, byl jsem v zákulisí na ‚meet-and.greet’, dával jsem autogramy členům našeho fanklubu a několika dalším přátelům, a prostě jsem... Bizkit hráli 15-20 minut a pak zahráli song, který obvykle hrají na závěr... Já vím, který song hrají na závěr... To bych ale neměl prozrazovat. A říkal jsem si: ‚Proč hrají poslední song o 45 minut dříve?’. Takže hned poté, co jsem byl hotov s ‚meet-and-greet’, jsem vyhledal Freda (Dursta), a ptám se: ‚Co se děje?’, a on jen povídá, že Limp Bizkit nemají v Chicagu moc v lásce. A je zřejmé, že... Nejenže bylo chování těch lidí neuctivé k Limp Bizkit, bylo to neuctivé i k jejich fandům. A ještě jedna věc: Je to zároveň neuctivé k Metallice, protože my bychom Limp Bizkit nikdy nepustili na naše pódium, nikdy bychom je nepozvali, kdybychom je nerespektovali a neměli je rádi. Takže když se to vezme kolem a kolem, je to jedna z těch věcí, kde nikdo nic nezíská, a podle mě je to jen stupidní chování, patřící tak do mateřské školky. Chicago bylo vždy místem s nesmírně nadšenými fanoušky, což je jeden z důvodů, proč tam tak rádi jezdíme. Mám dojem, že se mi Fred snažil říct, že tam Limp Bizkit neměli nikdy moc v lásce. Ale řeknu ti, že další noc v Minneapolis Limp Bizkit nastoupili a rozpálili to. Dříve existovala taková fráze ‚zahřívací kapela’. A teď se podívejte, Limp Bizkit jsou určitě na vrcholu - prodali kvadriliony nahrávek a tak dále - a pro nás je to perfektní zahřívací kapela, která rozhýbe dav, protože každý večer nastoupí, a Fred každý večer nastoupí a odevzdává ze sebe 120 procent. Existuje pár fanoušků Metallicy, kteří jsou ohledně Limp Bizkit skeptičtí, protože ta kapela toho za poslední tři roky moc neudělala, a já to můžu posoudit, protože ani my jsme za poslední dva-tři roky moc neudělali, a muzika tady není kvůli kecům, které jsou velkým zdrojem všech těch sraček jako vystřižených z telenovel, a které potom mohou ve všech zanechat hořkou příchuť.”

Další otázka směřovala na to, zdali Lars dával Fredovi nějaké rady ohledně toho, kdy raději nechat pusu zavřenou a nepodřezávat si pod sebou větev tím, že bude do muziky míchat i věci, které do ní nepatří. Lars: „My si s Fredem výborně rozumíme. Je to skvělé. Před pár lety jsme si na pět minut vjeli do vlasů, a já mu zavolal a řekl: ‚Jsou to kraviny,’ a od té doby jsme nejlepší přátelé, nesmírně se respektujeme. Párkrát jsme spolu diskutovali o několika věcech, ve kterých se už skutečně nemám potřebu angažovat. Mám toho chlápka opravdu rád, a myslím, že je to zčásti proto, že v něm vidím mnoho ze sebe samého. Vidím v něm určitou čistotu a určitou nevinnost. Za svůj život jsem navykládal hodně hovadin, a nejednou jsem se kvůli tomu dostal do potíží, protože jsem nikdy s ničím moc nekalkuloval, nikým jsem nijak zvlášť nemanipuloval a vždy jsem říkal, co jsem si myslel. V současnosti, i když stále říkám, co si myslím, už nejsem tolik nevraživý nebo soutěživý nebo tak plný nenávisti k tolika věcem, jak jsem byl před 10 či 15 lety. A ani neříkám, že Fred je, pouze tvrdím, že v něm poznávám hodně ze sebe samého, a proto ho myslím mám rád. Měli jsme spolu několik hovorů, Fred je bystrý kluk, a ví dobře, která bije a já mu nemusím radit, co má dělat. Oni prostě vejdou na jeviště a ničí.”

James Hetfield hovořil minulý měsíc v interview pro Salt Lake Tribune o možném hudebním směru, kterým se kapela vydá při natáčení dalšího studiového alba:

„Ať už bude další krok jakýkoli, ať už se rozhodneme nahrávat kdykoli, na albu ‚St.Anger’ nám přišlo správné jej nepřeprodukovat, nestarat se příliš o nějaké extra parádičky, jen jsme se snažili zachytit momenty, které nám na pásce zněly dobře. A myslím, že se nám to povedlo skvěle. Příště to zase může být jiné.”

Na otázku, co by vzkázal kritikům, kteří ‚St.Anger’ vytýkají zvuk bicích či absenci kytarových sól, James odpověděl: „Máme dalších sedm nebo osm alb, která si mohou koupit, pokud chtějí. Už brzy na počátku naší kariéry jsme si uvědomili, že nelze uspokojit všechny a že můžeš udělat jen to, co ti říká tvé srdce. A tak to děláme my, a lidé, kteří tuhle muziku potřebují, se za ni postaví. Už nás kritizovali za to, že jsme natočili video, složili baladu, že jsme komerční. Hodně lidí strašně rádo rozpitvává do mrtě všechno, co děláme. A někteří z nich jsou v tom skutečně dobří. Někdy je to sranda, a někdy už je to trochu staré a směšné, ale vše, co musíme dělat my, je dělat to, co děláme.”

Lars Ulrich hovořil nedávno s magazínem Metal Edge o tom, jak vznikla sestava Summer Sanitarium Tour 2003.

„Když se před třemi lety Summer Sanitarium zrodilo, jeho myšlenka v kostce spočívala v tom, znovu sem přinést něco, na čem jsme my všichni vyrostli, jako ‚Day On The Green’ nebo ‚Texas Rockfest’ a podobné věci, protože dnes nikdo nic podobného nedělá. A řekli jsme si, že pokud něco takového chceme udělat, pak základním předpokladem je různorodost, a ne Metallica a čtyři zasraní předskokani. Měly to být kapely, které jsou schopné dělat headlinera na své vlastní show. Myšlenka vidět několik headlinerů pohromadě, to bylo ústřední téma. A v roce 2003, poté, co jsme na Summer Sanitarium 2000 měli Korn, System Of A Down a Kid Rock, koho jiného můžete vzít, než Limp Bizkit a Linkin Park? Nikdo jiný než oni to nedokáže. Já nechci Metallicu a pár druhořadých kapel. Musí to být inovátorské kapely, a Fred Durst, ať už jej milujete či nenávidíte, inovátorem je. Fred Durst je zasraný průkopník, a já klidně vylezu na každou zasranou střechu a budu to vyřvávat do okolí. Stejně tak Linkin Park. A pokud chcete v roce 2003 dělat to, co momentálně my, vezmete s sebou tyhle kapely. Podívám se všem těm lidem do očí - ať už jich bude 10, 10 000 nebo 50 000 - a řeknu jim, že jsem hrdý na to, že jsou tu ty kapely s námi. Mám ty kapely rád a jsem nadšený z toho, že jsou zde, a já bych je s sebou na turné nebral, kdybych je nerespektoval. Je opravdu zajímavé, že po MTV Icon má tolik lidí Dursta najednou rádo. Na všech fórech na našich internetových stránkách hodně lidí Freda Dursta respektuje.”

V stejném rozhovoru mluvil Lars podrobněji o MTV Icon a o možnostech Metallicy zasahovat do výběru kapel, které se v pořadu objevily.

„Pro mě to není zase až tak moc o politice, je to o tom, že k vám MTV přijde a promluví si o tom s vámi, a jednou z podmínek je mít tam lidi, kteří patří do ‚současné’ generace. Nemohou tam být Venom nebo Motörhead a my to chápeme. U každého jednotlivce se nás zeptali, jestli si myslíme, že by to šlo, a my si mysleli, že to bude ohromné. Podle mě bylo skvělé, že to bylo tak generační, s kapelami jako Korn nebo Limp Bizkit, a bylo fajn svým způsobem cítit tu lásku, kterou k nám současná éra chová. Byl jsem z toho nadšený, protože když jsem se na to druhý den díval, připadalo mi to daleko více generační, než MTV Icon s Aerosmith z minulého roku. Měl jsem z toho částečně smíšené pocity, protože s tím dozajista mám určité problémy - jsem stále třicátník a oni už mluví o ‚ikoně’ a podobné žvásty... S tímhle za mnou přijďte za dvacet let! Ale já jen jednoduše musím minout tenhle roh a uvědomit si, že to vše bylo jen o respektu.”

Frontman Metallicy James Hetfield přispěje do dosud nepojmenované souborné publikace, jejímž účelem je podpora právní ochrany tzv. West-memphiské trojky (West Memphis Three). Jedná se o tři mladíky (Damien Echols, Jessie Misskelley a Jason Baldwin), kteří byli, podle mnohých nespravedlivě, odsouzeni za vraždu. Knihu vydá vancouverské nakladatelství Arsenal Pulp Press a vedle Jamese se na ní budou dále podílet spisovatelé Adam Roberts, Brian Hodge, Brian A. Hopkins, Caitlin R. Kiernan, David Niall Wilson, Gerard Houarner, James Morrow, Michael Marano, Mike Oliveri, Paul G. Tremblay, Peg Aloi, Phil Jenkins, Philip Nutman, Poppy Z. Brite, Stephen Dedman, Bentley Little a mnoho dalších. Datum vydání je stanoveno na podzim 2004.

Pokud je vám případ West-memphiské trojky alespoň trochu povědomý, není to náhoda. O osudu výše zmíněných mladíků, jejichž soudní proces byl podle jejich sympatizantů spíše honem na čarodějnice, byl totiž natočen dokument s názvem „Paradise Lost”, jehož autory jsou Joe Berlinger a Bruce Sinofsky, kteří momentálně pracují na rozsáhlém filmu o Metallice s názvem „Metallica: Some Kind Of Monster”.

Pokud se chcete o celém případu dozvědět více, navštivte stránky WM3.org.

„Dark Souls” je nový dokument o Metallice vydaný pred niekoľkými týždňami spoločnosťou Chrome Dreams, ktorý možno odporučiť najmä skalným fanúšikom kapely.

Dokument, ktorý je samozrejme v angličtine, je rozdelený na 15 kapitol, ktoré sa podrobnejšie venujú témam ako sú začiatky kapely, problémy s Daveom Mustaineom, príchod Cliffa Burtona do kapely, jeho smrť, výber Jasona a ďaľšími. Zasahuje od úplných začiatkov až po príchod Roberta Trujilla a hľadí na vývoj kapely z inej perspektívy ako „bežné” dokumenty. Rozhovory boli robené najmä s ľuďmi z blízkeho okolia Metallicy: rozprávajú v ňom osobnosti ako Larsov starý priateľ Ron Quintana, ktorý vymyslel názov Metallica a Lars mu ho „ukradol”, fotograf Harold O, Kirkov švagor David White, Chuck Billy z kapely Testament, Jon Torres z Angel Witch, Elena Luciano, ktorá si s Metallicou zahrala „Seek & Destroy” na ReLaunch Party (ktorá sa konala v júli 2002 v HQ), a mnohí ďaľší. Keďže sa jedná o neautorizovaný dokument, neobsahuje žiadnu hudbu Metallicy. Trvá približne 65 minút, DVD navyše obsahuje aj diskografiu, kvíz a titulky v španielčine.

Klady a zápory dokumentu:

• + odhaľuje detaily a podrobnosti zo začiatkov kapely, niektoré z nich doteraz nezverejnené
• + obsahuje niekoľko exkluzívnych a nezverejnených záberov z rozhovorov s členmi kapely
• - rozhovorov s členmi kapely je pomerne málo, dokument neobsahuje ani jeden rozhovor s Jamesom
• - obdobiu od roku 1988 do roku 2000 dokument nevenuje takmer žiadnu pozornosť
• - neprítomnosť anglických titulkov môže robiť dokument pre niekoho menej zrozumiteľným

„Dark Souls” vyšiel vo forme DVD aj videokazety, objednať si ho môžete buď priamo na stránkach vydavateľstva Chrome Dreams či prostredníctvom internetového obchodu Amazon.co.uk.

Zoznam kapitol na DVD:

1. Intro
2. The Founders of the Band
3. L.A. Roots
4. The Second Bass Player
5. The San Fran Scene
6. Party On
7. The Infamous Dave Mustaine
8. Finding a New Lead
9. Their Darkest Day
10. The Third Bass Player
11. Changes In Sound
12. Stadium Gigs
13. Playing Smaller Gigs
14. Finding the Fourth Bass
15. The Future

Zdá se, že slovní miniválka mezi Philem Anselmem (ex-Pantera, momentálně Superjoint Ritual) a Larsem Ulrichem pokračuje. Poté, co minulý měsíc odpověděl Lars na Philovu kritiku kapel na Summer Sanitarium 2003 a výzvu ke společnému turné slovy: „To chce až tak zoufale jet na turné? Já miluju tyhle výzvy typu ‚tak se předveď, starouši’”, přičemž dále dodal, že Phil má „tendenci často mluvit úplné koniny” (více v článku „Phil Anselmo kritizoval Metallicu, Lars reagoval”), nenechal na sebe Anselmo s odpovědí dlouho čekat a v telefonickém rozhovoru pro server Pitriff.com řekl následující:

„Jako bych já zoufale toužil po koncertech! Moje turné se Superjoint Ritual už trvá osm nebo devět měsíců. Celkem bude trvat jeden rok, a spolu jsme od roku 1993. S tímhle běžte do háje! Já jsem Philip Anselmo. Nejsem žádný nováček. Metallica by nikdy nic takového neudělala, neodvážila by se ani hrát ve Státech společně s Panterou, protože vědí, co by se stalo. Sežrali bychom je kurva zaživa! Konec věty. Rozdrtili bychom je.”

Baskytarista Robert Trujillo bude hostovat v novém videoklipu akustické pop-country kapely Nickel Creek. Jedná se o klip k instrumentálce „Smoothie Song” a Rob v něm údajně hraje na klasickou stojící basu. Samotné natáčení proběhlo 30. července 2003.

Metallica je jednou z kapel, která se objeví v chystaném dokumentu s názvem „Get Thrashed”, který má být dokončen někdy ke konci tohoto roku. Film režiséra Ricka Ernsta, dlouholetého producenta MTV na volné noze, bude zobrazovat thrashmetalovou scénu na počátku osmdesátých let a její celkový dopad na hudbu, a bude obsahovat rozhovory, živá vystoupení i archivní záběry. „Měli jste Metallicu, Megadeth a Exodus v San Franciscu, Slayer v L.A., Anthrax v New Yorku,” řekl Ernst magazínu Rolling Stone. „A tyhle kapely to co se týče extrémů posunuly na novou úroveň. Hrály rychleji, tvrději a hlasitěji než kdokoli předtím a snažily se v rychlosti, tvrdosti a hlasitosti soutěžit i mezi sebou.”

Kytarista Kirk Hammett hostuje na novém DVD kapely Slayer „War At The Warfield”. Hovoří zde o rozdílu mezi fanoušky Metallicy a Slayer, přičemž ti druzí jsou podle něj „o trochu extrémnější, o trochu opilejší a o trochu šílenější” než ti první. Živé DVD, ohodnocené pěti hvězdičkami z pěti možných na Amazon.com, dále obsahuje bonusovou fotogalerii, 50 minut dlouhý dokument „Fans Rule” a videoklip „Bloodline”, který byl na MTV zakázán.

Podle Internet Movie Database je Lars Ulrich jedním ze tří skladatelů, kteří se podíleli na soundtracku k novému filmu Quentina Tarantina „Kill Bill Volume One”. Film bude mít premiéru 10. října a hrají v něm například Uma Thurmanová, David Carradine, Michael Madsen a Vivica A. Fox.

Brendan Malloy, režisér, jenž se se svým bratrem Emmettem podílel na natáčení klipu ke skladbě „St.Anger”, hovořil nedávno o této zkušenosti se serverem MusicVideoWire.com.

„Snažili jsme se do toho co nejvíce ponořit, chtěli jsme natočit video, které by bylo skutečně o nich, a dodat tomu autentický feeling. Kontaktoval nás manažer Metallicy, se kterým jsme již v minulosti pracovali. Natáčet klip Metallicy ve vězení, to může někomu lehce připadat jako nějaké rockové video z 80-tých let. Ale my jsme k tomu chtěli přistupovat více dokumentárním způsobem a zachytit emoce a drsnost věznice.”

„Během natáčení běžely tři různé kamery, přičemž většina materiálu, který jsme nakonec použili, byla zachycena na bolex. Emmett, já a kameraman jsme prostě šli od vězně k vězni a natáčeli je v jejich přirozeném prostředí. Pro hodně vězňů ve videu to byl jejich vůbec první den ve vězení, což jste mohli velice dobře rozpoznat v jejich obličejích, ten strach a to očekávání z toho, jaký jejich život v San Quentin bude. Nemyslím si, že bychom něco takového dokázali s jinou kapelou, než je Metallica. Cítili jsme, že musíme být akceptováni vězni, protože my jsme byli ti, kteří vstupovali do jejich domova. Zpočátku se hodně trestanců chovalo ke štábu dost odměřeně, jako bychom je chtěli nějak využívat, ale když se dozvěděli, že jde o video Metallicy, hned se řadili do fronty, aby v něm mohli být.”

Na dotaz, zde si s sebou kapela přivedla vlastní bodyguardy, Malloy odpověděl: „Celá kapela měla jen jednoho bodyguarda. Po většinu času jsme byli silně v menšině, ale zapojili jsme do toho hodně vězňů a ze spousty z nich jsme dočasně udělali členy štábu. A myslím, že i díky tomu nás byli schopni lépe přijmout. V určitých situacích jsme byli v bloku cel se čtyřmi sty vězni, a něco se mohlo velice lehce stát. Abyste mě nepochopili špatně: všichni byli permanentně vystrašení, protože ti lidé byli odsouzeni na doživotí a neměli co ztratit. Nevěděli jsme, jaká bude jejich odezva, nemohli jsme jim přikázat, co mají dělat. Pokud chtěli být součástí videa, mohli. Takže jsme vešli do toho bloku a povídáme: ‚Jestli chcete být ve videu, nahněte se přes zábradlí a sledujte Metallicu, kdo ve videu být nechce, ať zůstane ve své cele.’ Stráže nám říkaly, že budeme mít tak padesátiprocentní účast, ale když začala kapela hrát, každá jednotlivá osoba na bloku to sledovala! Vězni cítili k Metallice tak velký respekt, že ji přijali za svou a řekl bych, že to pro ně bylo velice významné. Ani jedinkrát během dne se nevyskytl byť jen malý incident, nebo pouhá urážka ze strany trestanců. Naprosto nás přijali a to vše jen díky respektu, který u nich Metallica má.”

Podle kytaristy Metallicy Kirka Hammetta není Summer Sanitarium Tour 2003 zase tak pohádkově výdělečným podnikem, jak by se mohlo na první pohled a při ceně 75 dolarů za lístek zdát.

„Teď budu stoprocentně upřímný, když řeknu, že Summer Sanitarium není žádný stroj na peníze,” říká Kirk. „Jsou u toho dost velké výdaje. Spočítali jsme si, že každou třetí show hrajeme vpodstatě zadarmo. Takže naše odměna dozajista není finanční. Velkou odměnou pro nás je samotný fakt, že můžeme hrát na stadiónech. Na tomto turné pravděpodobně ani nevyděláme, ani neproděláme. Ale nevadí nám to, protože přinášíme fanouškům muziku a show ve festivalovém stylu. Je to něco, co jsme si vysnili na základě festivalů, na které jsme jako kluci chodili. To turné je návratem k časům, kdy byly hard-rockové festivaly běžnou věcí. Dnes jsou však spíše minulostí. A tohle je náš pokus přinést je zpět.”

Fakt, že kapela hraje na turné pouze dva songy ze „St.Anger” komentoval Kirk takto: „V budoucnosti nějaké songy z nové nahrávky přidáme. Jejich problémem je, že jsou tak dlouhé. A když přidáš nějaké nové songy, musíš vyškrtnout pár starých. A protože máme tolik alb, ty dva songy mohou být klíčovými pro určitý úsek naší kariéry. Takže jsme dost na vážkách. Lidé chtějí slyšet starší skladby. A to je ten materiál, při jehož hraní si užijeme nejvíc srandy.”

Také Lars se již podělil o svůj názor na probíhající koncerty. Věří, že ačkoli zatím sestava Summer Sanitarium nikde nenastoupila před kompletně vyprodanou arénu, turné si vede dobře: „Když vezmete v potaz ekonomickou situaci, všechny ostatní momentálně koncertující kapely, fakt, že je léto, že jsou války a že my jsme za poslední tři roky prakticky nevystrčili nos... Chci říct, že třeba na stadionu Giants (v New Jersey) jsme hráli před 51 000 lidmi. V Bostonu to bylo nějakých 43/44 tisíc lidí. To je zasraná spousta lidí, a není to ani tak o tom, jestli je jich víc, než na nějakém jiném turné. Musíš se na to dívat z pohledu ‚Na to, že je léto 2003, jsme na jedno místo dokázali dostat hodně lidí.’”

Lars hovořil o Summer Sanitarium i pro Star Tribune. Na otázku, proč na turné kapela hraje tak málo songů z nového alba, bubeník odpověděl: „Na koncertě uslyšíte širokou paletu všeho možného, co kdy Metallica udělala. Zdá se, jako by vaše hlava byla v určitou chvíli více propojena s vaší ranější tvorbou. A je tam také pár starších kousků, které jsme už dlouho nehráli.”

Pódium pro současné turné je podle Larse „to největší, na jakém jsme kdy hráli. Když Hetfield dojde na jeden konec, ocitne se vpodstatě v jiném časovém pásmu než Kirk, který je na druhé straně. V takovýchto obrovských dómech tě to pódium dostane blíže k fanouškům.”

Rozhovor se odehrával před koncertem Metallicy v hale Metrodome v Minneapolis, přičemž podobné kupolovité stadióny nejsou zrovna pověstné tou nejlepší akustikou. Lars to komentuje: „Nahoře na pódiu se nás to týká o něco méně, než lidí dole v publiku. Nedávno jsme hráli v Silverdome (v Detroitu) a ve Skydome (v Torontu); v uzavřených prostorách je to obecně o něco těžší. Ale náš zvukař je s námi už nějakých 400 let, a jestli někdo může něco takového zvládnout, tak je to on. Čím víc tam nacpeš lidí, tím snazší je zvládnout zvuk.”

Bývalý baskytarista Metallicy a současný člen Ozzyho bandu Jason Newsted byl nedávno telefonicky zpovídán rádiem The Blitz ohledně jeho turné s Voivod a s Ozzym a při té příležitosti odpovídal i na otázku, co si myslí o nejnovějším studiovém počinu svých bývalých spoluhráčů.

Jason řekl toto: „Pro mě jako pro fanouška je dost těžké to poslouchat, co se týče tonality. Myslím, že lidskému uchu to není příliš příjemné. Jsou alba, která zní z produkčního hlediska lépe. Ze skladatelského hlediska to není špatné. Ale myslím, že se to dalo udělat tak, aby se to poslouchalo o něco příjemněji. Kdyby u alba nebylo to bonusové DVD, byli by podle mě v háji. Přidáním DVD toho hodně napravili, ukázali třeba, že Lars stále umí hrát na dvojkopák a podobné věci. Vím, že já sám jako fanoušek jsem tohle spolu s mnoha dalšími lidmi zpochybňoval - hráčské schopnosti kapely jako takové. Proto jsem jako příznivec kapely opravdu rád, že k tomu to DVD přidali.”

Kirk a Rob hovořili během zastávky Metallicy v Torontu se serverem ChartAttack, a to především o tom, proč se jindy pouze producent Bob Rock tentokrát podílel i na psaní a nahrávání nového alba. Podle Kirka to tak bylo plánováno už od prvního dne natáčení.

Kirk: „Roba jsme pro ‚St. Anger’ nepoužili, protože některé skladby už byly napsány a my se rozhodli, že chceme, aby naším basákem pro to album byl Bob. Rozumíme si s ním skvěle. Už dvanáct let je naším bratrem, takže se s ním cítíme v pohodě. Ale i tak jsme měli trochu divný pocit: ‚Máme dát na album Robovo jméno? On je náš baskytarista a je to dobrý kompromis, takže ano!’ Na nahrávce máte Boba a na DVD Roba, takže máte skvělou možnost udělat si o něm svůj obrázek.”

Robertu Trujillovi neúčast na nahrávání nevadí. Podotkl, že pro něj bylo svým způsobem úlevou, že se stane součástí kreativního procesu Metallicy až po vydání „St. Anger”. Měl dost práce s tím, aby se naučil staré skladby a psaní materiálu pro nové album by bylo jen příčinou dalšího tlaku na jeho osobu. Bylo by to pouze „další poleno na velké hromadě dříví, kterou musím naštípat.”

Rob: „Měl jsem plné ruce práce s tím, abych se naučil těch jedenáct nových songů a 40 dalších, které jsme chtěli hrát během léta. Podílet se na tvorbě nové nahrávky by bylo fajn, ale Bob odvedl kus skvělé práce.”

„Pro Rocka bylo důležité, že se na tom mohl podílet. Metallica si za poslední roky prošla hodně dynamickým obdobím, a on byl lepidlem, které ji drželo pohromadě. Já ‚St. Anger’ neposlouchám tím způsobem, že jsem na něm měl hrát. Poslouchám ho tak, jako by to byl ‚Ride The Lightning’ nebo ‚Master Of Puppets’. Bob měl několik výborných nápadů. Není nic špatného na tom, co zahrál...mě se to líbí.”

Co se týče doby, kdy se bude plnohodnotně podílet na tvorbě dalšího alba, jindy rezervovaný Trujillo náhle ožije.

„Suicidal Tendencies byly poslední kapelou, kde jsem měl více kreativní svobody (Robova minulost je dále spojena především s kapelou Black Label Society a Ozzyho doprovodným bandem), a i tam byly stanoveny určité hranice působnosti. Když jsem se připojil k Metallice, nejdříve jsem nevěděl, jak zapadnout. Učil jsem se hrát skladby, zatímco ostatní měli meeting. A oni mi povídají: ‚Robe, ty jsi rovněž součást toho všeho. Zajímá nás tvůj názor.’ Ze začátku to bylo těžké, ale už si na to znovu zvykám. A teď to vnímám jako vzrušující startovací plochu pro období za pár let, až uděláme album spolu dohromady, je to tak, Kirku?”

Kirk: „Bude to...BOMBA!”

Kytarista Kirk Hammett nedávno komentoval falešnou zprávu, podle níž měla Metallica zažalovat málo známou kanadskou formaci Unfaith za neautorizované používání akordů E a F.

Kirk: „To je k popukání. Metallica byla vždy terčem pro spoustu vtipů. Vždy jsme byli outsideři. Vždy jsme byli někde na okraji. A vždycky je snadné navážet se do dítěte se zelenými vlasy.”

Na otázku, proč Metallicu při soudním sporu s Napsterem nepodpořilo více kapel, především těch velkých, Kirk odpovídá přímo: „Protože to jsou poserové. V zákulisí nás spousta lidí poplácávala po zádech, povídali: ‚Dobrá práce. Naprosto souhlasím s tím, co děláte, bla, bla, bla.’ Ale kde ti lidé byli, když přišel čas jednat? Najednou se nevyskytovali nikde poblíž. Třeba takoví Radiohead, ti jsou rovněž tak moc proti online sdílení souborů - a neudělali nic. To mě skutečně překvapuje, především proto, že v jiných věcech jsou přeci tak nesmírně aktivní. Za náš postoj jsme toho hodně schytali, a myslím, že právě to ostatní kapely odstrašilo.”

Když pak Napster ukončil svou činnost, odpor vůči Metallice ještě zesílil. Podle Kirka je problém v tom, že veřejnost nikdy dost dobře nepochopila důvody, které Metallicu k žalobě vedly: „Ono se sice nezdá, že by sdílení souborů něco někomu odnímalo, ale ve skutečnosti tomu tak je. Následky se třeba dostaví až o hodně později, ale když se dostaví, mohou tě zasáhnout, aniž bys o tom věděl. A to může vést až k naprostému rozpadu kapely.”

„Nicméně naše největší stížnost vycházela z toho, že jsme chtěli mít kontrolu nad tím, jaké soubory se budou sdílet. Internetové pirátství tě o takovou kontrolu připravuje. A Metallica je kontrolou posedlá. Chceme mít možnost říct, jaký produkt pustíme ven a za jakých podmínek. A to je problém, který doposud nebyl vyřešen.”

K falešné zprávě o žalobě kvůli akordům se vyjádřil i frontman kapely James Hetfield. Tedy až poté, co se celému incidentu dosytosti zasmál: „To je ohromné. Podle mě je to strašně legrační. Z té naší údajné nenasytnosti se už stalo klišé. Je tak jednoduché to slovo říct.”

Horší je ale podle něj „osobní trauma, které jsme utrpěli jako lidé, ne pouze jako ‚Mocná Metallica’. Protože na konci dne jsou z nás opět pouze čtyři lidské bytosti. A hlavně pro Larse bylo dost obtížné být najednou nenáviděnou figurou.”

A ačkoli soud a poslední vývoj v hudebním průmyslu dávají více za pravdu Metallice, Hetfield žádnou omluvu neočekává, ani po ní netouží. „To opravdu nemusí být. My jen udělali to, co jsme potřebovali,” říká James. Kritika podle něj bude dále pokračovat, „dokud se zase nenajde něco, z čeho by si lidé mohli dělat legraci. Lidé, kteří se vyžívají v kritizování životů ostatních lidí, místo aby se podívali na svůj vlastní, budou ve svém počínaní pokračovat, dokud si nenajdou další oběť.”

Po dlhšom čase sa nám opäť nazbieralo niekoľko kratších správičiek, ktoré si iste zaslúžia zmienku:

Videoklip k skladbe „St. Anger” je medzi nomináciami na MTV Video Music Awards 2003 v kategórii „Najlepší rockový videoklip”. Udeľovanie cien sa uskutoční vo štvrtok, 28. augusta 2003 v Radio City Music Hall v New Yorku.

Niekoľko fotografií z nakrúcania nového videoklipu „Frantic” sa objavilo na známej stránke MetOnTour.com, kde nájdete aj fotky, setlisty a krátke streaming videá z prebiehajúcich koncertov v USA. Ako sme už informovali, klip sa nakrúcal v pondelok 21. júla 2003 na predmestí kanadského Montrealu, réžie sa ujal Wayne Isham.

Oficiálna webstránka, vytvorená v súvislosti s tribute albumom pre Waylona Jenningsa (jeho názov je „I've Always Been Crazy”), zverejnila krátke ukážky jednotlivých skladieb z albumu. Ako už iste viete, prispel naň aj James so skladbou „Don't You Think This Outlaw Bit's Done Got Out Of Hand”. Album vychádza 19. augusta 2003. Vypočujte si ukážku z Jamesovho príspevku (je potrebné mať nainštalovaný Real Player).

Bližšie nešpecifikovaný „mimoriadny stav” súvisiaci s personálom zabezpečujúcim chod Summer Sanitarium Tour zapríčinil, že koncert na štadióne Giants v New Jersey (8. júla) musel byť takmer zrušený. Podrobnosti nie sú známe, ale vie sa, že kapela musela problém medzi „zamestnancami” riešiť pred koncertom takmer dve hodiny. Všetko však nakoniec dopadlo dobre a koncert sa uskutočnil podľa plánov.